Mám rád kvalitní věci, mám rád funkční věci, mám rád designové věci, mám rád lokální věci a mám v určité míře i ekologické smýšlení. A všechny tyto aspekty se spojují v taškách a batozích značky Mustaches, s jejíž zakladatelem Jirkou jsem měl to štěstí se před časem osobně poznat.
Díky tomu jsem měl možnost nahlédnout do zákulisí, jak tašky z použitých autoplachet vznikají a jaké musí řešit problémy. Musím přiznat, že je to zajímavější, než se na první pohled zdá. Jeden batoh jsem si pořídil a rozhodl se po dvou měsících testování napsat tento článek.
Kde se autoplachty berou?
První a ne zrovna nejjednodušší fáze je autoplachtu vůbec sehnat. Mají dlouhou životnost a firmy se jich nezbavují každý den. Jirka ale trvá na tom, že bude vyrábět pouze z použitých a nebude si to zlehčovat nákupem nových, tak jak to dělají někteří jeho konkurenti. Tím si ztěžuje i návrh jednotlivých výrobků, protože každou plachtu musí nachystat na řezání zvlášť, a nemůže tedy použít jednotnou šablonu. Pro kupce to však znamená, že má opravdu originální módní doplněk s historií, který nemá a nikdy nebude mít nikdo jiný. I kdyby sehnal plachtu se stejným vzorem, pravděpodobně ji nařeže jinak. Ke každé tašce navíc nový majitel dostane i fotku náklad’áku, na kterém plachta cestovala (většinou po celé Evropě). Nejvíce mu lidé píšou, jestli udělá nějakou černou tašku či batoh, ale jak jsem se dozvěděl, tak sehnat černou plachtu je velký problém – černá se totiž v létě příliš zahřívá, a tak se na autoplachty skoro nepoužívá.
V další fázi musí plachtu umýt, asi si totiž dokážete představit, jak plachta po několika letech na náklaďáku musí vypadat. Dříve to dělal ručně, teď už prý sehnal firmu, která v obrovských průmyslových pračkách plachtu vypere. Každopádně toto všechno jsou náklady navíc, které by s nákupem nových plachet odpadly.
Autoplachty ale nejsou jediný použitý materiál, který shání. Popruhy a ucha jsou vyrobené z použitých bezpečnostních autopásů. Jirka tedy pravidelně objíždí vrakoviště a pásy vykupuje. Žádné klikání na internetu s dodávkou až do domu 🙂
Kdo to šije?
Sehnáním materiálu ale nevyřešil problém snad ještě větší. A tím je samotná výroba – tedy šití. Ve spoustě šicích dílen ho poslali k šípku, protože autoplachta je poměrně tuhý materiál a ne všude na to mají adekvátní stroje. Možná znáte nějaké výrobky z banneroviny, která však není ani zdaleka tak tuhá a odolná. Jinde sice zakázku přijali, ale s výsledkem nebyl příliš spokojen. Nakonec však spolehlivého dodavatele přímo tady na jižní Moravě našel. Kapacita výroby je však poměrně omezená. Jirka to dělá při zaměstnání a ani dílna nemůže chrlit tašky po stovkách za den. Což však originalitu a unikátnost ještě více prohlubuje, přitom cena zůstává na úrovni, kde se pohybuje běžná sériová produkce.
Jak jsem spokojen s batohem?
Ono vlastně asi ani nejde být nespokojen. Přesně víte, co kupujete. Batoh je řešen minimalisticky – jeden poměrně velký prostor na věci, očko na karabinu na klíče, malá kapsička na drobnosti, z boku kapsa na zip tak akorát na peněženku a/nebo mobil. Mně se líbí, že batoh může být téměř prázdný nebo i zcela plný, ale přitom to na něm nejde příliš poznat, protože díky tuhosti autoplachty stále drží svůj tvar. Není však nijak těžký. A pořídil jsem si ho hlavně proto, že ho můžu nosit jak ke sportovnímu oblečení do přírody, tak klidně i k formálnějšímu městskému – košile, svetr, chinos, polobotky. Ke sportovnímu saku bych si ho osobně asi už nezval, ale někdo méně konzervativní by s tím určitě nemusel mít problém. A ti opravdu odvážní by mohli zkusit vzít si ho i k obleku, třeba se sneakers na nohách. Tím chci říct, že díky minimalistickému designu se perfektně hodí do města, avšak díky jeho velké odolnosti klidně i na menší půldenní túru (na delší výlet už by se asi hodil ergonomičtější batoh s bederním pásem), aniž byste měli strach, že si ho v přírodě nějak poškodíte. Za mě tedy jednoznačně ano – splnil očekávání, sklízí úspěch a mám ho rád 🙂
Aktualizováno (16. 11. 2020):
Po třech letech od napsání článku jsem zařadil Jirkovy výrobky do svého nově spuštěného e-shopu s produkty malých lokálních výrobců. Zde si dovolím odkaz.
