Jednou za mnou přišla kamarádka, že prý jak to má udělat – jak má zpomalit. A musím přiznat, že mě to vlastně docela zaskočilo. Něco ze mě sice vypadlo, ale rozhodně jsem nebyl schopný podat komplexní odpověď. Díky tomu však vznikl skvělý námět na článek 🙂
Je to vůbec pro mě?
Tak v první řadě je potřeba trochu propátrat, co nás k tomu zpomalení vede. Možná někomu vyhovuje být v lehkém presu a myšlenka na zpomalení je třeba jen převlečený jiný problém. Každopádně doporučuju začít četbou článků a knih na toto téma. Buď se v tom najdete, nebo ne. A bude jasno.
Rychlé tipy:
- Chvála pomalosti
- Moc přítomného okamžiku
- Věci, které uvidíte, jen když zpomalíte (článek ode mě teprve vyjde)
Poznat sám sebe
Zpomalení je totiž z velké části o tom, poznat sám sebe. Co mi vyhovuje, co mě uklidňuje, co mi naopak přináší neklid a frustraci? Když tyto věci odhalíte, pak budete vědět, co máte udělat proto, abyste byli ve větším klidu. Jako příklad uvedu jedno ze svých prozření – introverze. Už jsem o tom psal, tak jen dodám, že tím, že jsem tuhle svou vlastnost začal akceptovat a přizpůsobil mu své chování, tak jsem vlastně dost výrazně zpomalil.
Naučit se říkat ne
Tahle schopnost je dobrá tak nějak všeobecně. Není to vůbec lehké, ale je to nutné. Pokud máte hodně sociálních kontaktů, pak máte spoustu „žádostí” nárokujících si váš čas. A další čas si nárokují i technologie – sociální sítě, seriály, počítačové hry. Dnešní doba tomu nahrává a říkat ne je nejlepší lék na přehlcení. Dělejte jen to, co opravdu chcete (kromě nutných povinností), na co se cítíte, a předvídejte, jestli si snahou vycházet vstříc a nutkáním dělat a stíhat všechno nezaděláváte na vyhoření.
Čemu já jsem řekl své ne? Už nemusím být na každé párty a akci, kde jsou mí známí. Taky si dost rozmyslím, jestli si dám víc než jednu sklenku alkoholu, protože druhý den bude jinak z velké části zabitý a odsunutím činností se přetlak navýší. Už před delší dobou jsem řekl ne televizi a drtivé většině seriálů (těm s mnoha díly). V pracovní sféře jsem řekl ne příliš sešněrovaným pracovním vztahům. Ne jsem taky řekl třeba konzumním Vánocům.
Vnímat přítomný okamžik
Pokud si přečtete pár duchovních knih, tak možná úplně v každé z nich najdete zmínku o přítomném okamžiku. A dost možná to bude podstatná součást hlavní pointy. Být tady a teď, plně vnímat okolí, neztrácet se ve vnitřním světě a myšlenkách – tohle je prostě zpomalení jako kráva.
Umět překonat odpor
Je to zvláštní, ale aspoň u mě existují věci, které mi přináší všechny ty opojné pocity související s prožíváním přítomného okamžiku a zpomalení, ale musím se do nich trošku nutit. Asi nejvíc je to patrné u výšlapů do přírody a dovolenkování. Nerad plánuju, nerad se chystám / balím. To je trošku problém. Jakmile ale už na dovolené nebo v přírodě jsem, užívám si to a biju se do hlavy, proč to nedělám častěji. Pokud něco takového zažíváte taky, je potřeba pro své dobro některé věci překousnout, protože pak přijde sladká odměna.
Prostě hledejte své osobní štěstí
Abych to nějak shrnul. Filozofii zpomalení nelze brát doslova. Jde o povýšení kvality nad kvantitu, o vychutnávání. Každý však máme jiný životní styl, jiné životní podmínky a jiné oblasti, kde nám to prostě nějak skřípe. Způsob zpomalení je tak pro různé lidi různý.
